Start bez překážek - logo

Bulletin 5 / 2013

Facebook

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
Ústava České republiky, Hlava první, Obecná ustanovení, článek 1

Hana Potměšilová

Máme tu prosinec a kvapem se blíží svátky klidu a míru. Taky vám to zní tak vzdáleně jako celému našemu nadačnímu týmu? Na konci listopadu startovala šňůra padesáti pěti seminářů, které odborně vedeme. Pořádají je v „naší problematice“ Fond dalšího vzdělávání a Hospodářská komora ČR. Včera jsme ve společnosti Vodafone rozdali finanční výtěžek, který jsme získali z vašich srdcerváčských darů a tak napomohli k tomu, že další lidé se zdravotním postižením budou moci od nového roku pracovat. Intenzivně hledáme finanční partnery Srdcerváčů pro další rok. A velice netrpělivě čekáme na zprávy z MPSV ke změnám, které v problematice zaměstnávání zdravotně postižených pro rok 2014 chystá.

Ač jsme Srdcerváče k 30. listopadu oficiálně ukončili, již nyní si na jejich webu můžete vybrat opět něco extra. Po dalších deset měsíců to budou zajímavé dárky od týmu BOA design, který pro Srdcerváče vytvořil speciální kolekci, mimo jiné i z recyklovatelných materiálů, na jejíž výrobě se nemalou měrou podílí osoby se zdravotním postižením. Patří mezi třeba kolekce designových srdcerváčských skleniček, obojků pro zvířecí miláčky, pásků, tašek a náušnic. A jaře do kolekce přibudou další zajímavé designové kousky.

Letošní rok byl pro nadační tým hodně zlomový. V týmu dobrovolníků jsme poprvé za sedm let naší činnosti přivítali kolegy, kteří pro fond začali pracovat jako zaměstnanci. Již od jara jsou jeho součástí také stážisté, jejichž práce pomohla nemalou měrou dotáhnout Srdcerváče do zdárného konce. Zároveň jsme se v průběhu roku rozloučili s kolegy dobrovolníky, jimž zhoršující se zdraví již nedovolilo naplno pro fond pracovat. A červen, ač nám přinesl novou dobrovolnici v podobě mé novorozené dcery, nám zároveň vzal kolegyni Aničku, která naši činnost mnoho let podporovala a krátce poté, co se stala plnohodnotnou součástí nadačního týmu, nás všechny navždy opustila. Jak bude vypadat rok nový? Doufám, že naplněný zajímavými podněty, projekty, lidmi. Vždyť vlastně bez toho by naše činnost neměla vůbec smysl.

Podpis

Hana Potměšilová,
ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnanec roku 2013 se opět vydařil, soutěž nabírá na prestiži


Na slavnostním vyhlášení v prostorách Staroměstské radnice byly 23.10. již potřetí rozdány tituly Zaměstnanec roku osobám se zdravotním postižením z chráněného i běžného trhu práce.

Prestižní soutěž, kterou NFOZP pořádá ve spolupráci s partnery, se letos konala již potřetí. Do poloviny září mohl každý zaměstnavatel (včetně úřadů ve státní správě a samosprávě) nominovat své pracovníky, kteří spadají do kategorie osob se zdravotním postižením. Celkem přišlo 39 nominací, zvýšil se zájem firem z běžného trhu práce. V tvrdé konkurenci si letos ocenění odnesli paní Magda Majo ze společnosti Siemens, nominovaná v kategorii běžného trhu práce a pan Josef Fučík s občanského sdružení Život bez bariér za chráněný trh práce.

„Strašně moc si vážím už jen nominace do této soutěže. Znamená to, že odvádím kvalitní práci a zaměstnavatel si mě váží. Už to je výhra. Po vítězství v této soutěži jsem asi jako většina nominovaných v duchu toužila, ale když při vyhlášení skutečně zaznělo mé jméno, byla jsem překvapená a dojatá,“, svěřila se se svými pocity šťastná Magda Majo. Soutěž pro ní znamená především výzvu a motivaci, ukázku pro lidi s postižením, že i oni mohou být úspěšní. „Každý ze zdejších příběhů mě inspiroval, v sobě jsem každý příběh prožívala a říkala jsem si, že bych nedokázala mezi nominovanými určit vítěze. V mých očích jsme všichni vítězové,“ dodává paní Majo.

Zaměstnanec roku
Zaměstnanec roku

Pan Josef Fučík, který založil a řídí občanské sdružení Život bez bariér, oceňuje především fakt, že existuje dobře medializovaná alternativa k soutěžím pro „zdravé“ zaměstnance. I pro něj je nominace samotná i následné ocenění velmi motivující: „Denně řeším spousty tak vážných problémů, daných z naší špatné legislativy, že mám mnohdy chuť tuto práci ukončit. Ocenění je pro mě jasným důkazem, že svou práci dělám dobře a kvalitně, dodalo mi novou energii do vedení a pomohlo mi uvědomit si, že nejsme před velkými firmami žádní žebráčci, ale plnohodnotní partneři,“ pochvaluje si pan Josef Fučík.

Komerční banka: „Handicapované chceme a budeme zaměstnávat bez jakýchkoli obav“

David Formánek, výkonný ředitel lidských zdrojů v Komerční bance, jedné z největších bank v České republice, se výzev nebojí. Napříč všemi odděleními pracuje v KB už 76 různorodě handicapovaných zaměstnanců. A i do budoucna tu budou mít příležitosti otevřené stejně jako nehandicapovaní uchazeči.

Komerční banka je jeden z největších bankovních domů, působících v České republice. Jak se stavíte k problematice zaměstnávání lidí s různorodým postižením?

Komerční banka si jako významný zaměstnavatel svoji úlohu na trhu práce uvědomuje a také proto jsme se rozhodli se tématem zaměstnávání handicapovaných lidí zabývat. V ČR žije přibližně milion osob se zdravotním postižením, tedy 10% populace. Trh práce se s pomocí legislativy začal v této oblasti od minulého roku měnit. K pozitivním motivačním nástrojům patří např. podoba vyšších příspěvků na vznik místa, na mzdu, na pracovní pomůcky. K negativním naopak restrikce v oblasti výrazného omezování možnosti „vykoupit“ se z nezaměstnávání OZP tzv. náhradním plněním. KB je společensky zodpovědnou firmou, a proto jsme šli cestou interního vzdělávání našich manažerů a zástupců HR, kteří o přijetí zaměstnance rozhodují.

Na jakých pozicích u vás již lidé s postižením pracují ?

Na pozicích bankovních poradců, zaměstnanců telefonních center až po specialisty a manažery v úsecích centrály pracuje v KB 76 handicapovaných zaměstnanců. Avšak je důležité si uvědomit, že handicap nemusí být na první pohled vůbec vidět. Může se jednat o zaměstnance s těžší formou alergie, astmatem nebo epileptika. Zaměstnanci o svém handicapu ne vždy chtějí svého zaměstnavatele informovat, jejich počet je proto obtížné přesně vyčíslit.

Jaké máte s jejich prací zkušenosti? Potýkali jste se kupříkladu s fyzickými bariérami nebo třeba nepochopením kolegů?

Naopak. Při náboru na tyto pozice jsme zjistili, že většina našich pracovišť je přístupná a nepotřebuje více méně žádnou speciální úpravu. Tito zaměstnanci si dokonce ke své práci vezmou rádi potřebné pomůcky z domova. Navíc jim dovolujeme propojit jejich počítač, např. u poruch zraku, s naším interním systémem. Jako zaměstnanci jsou velmi schopní, snaží se často mnohem více než „nehandicapovaní“ zaměstnanci. Jejich přítomnost zvyšuje různorodost v týmech, o kterou se v KB snažíme. Je vždy na manažerovi příslušného oddělení, který je náležité proškolen zástupci lidských zdrojů, aby případné nepochopení nového handicapovaného kolegy uměl usměrňovat a připravil tým již předem na nové situace, ke kterým může docházet.

Jsou v odvedené práci vidět nějaké rozdíly?

Nelze paušálně říci, že handicapovaný zaměstnanec pracuje lépe než nehandicapovaný nebo naopak. Záleží vždy na charakteru zaměstnance, jeho motivaci, hodnotách, podmínkách práce, manažerovi atd. Lze zobecnit zkušenost, že pokud se v týmu objeví handicapovaný zaměstnanec, získává celý tým něco navíc. Snižuje se např. nemocnost, zlepšuje se komunikace v týmu, tým je více kompaktní a solidární.

David Formánek

Rozhodli jste se podporovat soutěž Zaměstnanec roku 2013, vyhlašovanou Nadačním fondem pro podporu zaměstnávání zdravotně postižených...

Kromě toho, že jsme sami nominovali dva zaměstnance na tuto cenu, tak jsme se rozhodli podpořit NFOZP, jelikož s námi dlouhodobě spolupracuje nad koncepcí zaměstnávání osob zdravotně postižených. Navíc se jedná o fond, který od vzniku v roce 2007 neustrnul ve své práci a naopak každým rokem překvapuje novými nápady. KB podporuje aktivity, při kterých spolupracuje s aktivními, přátelskými a kompetentními lidmi bez ohledu na jejich handicap. Spoluprací na projektu NFOZP naplňujeme také morální a sociální principy organizace, která dokáže ohodnotit zaměstnané handicapované osoby a tím jim dát najevo, že jimi vybraná cesta je ta správná a zaslouží si podporu. Prokážeme tím uchazečům na trhu práce, že takové zaměstnance chceme a potřebujeme zaměstnávat bez jakýchkoliv obav, protože jsou plnohodnotnou součástí naší společnosti.

Jak budete do budoucna svůj smělý záměr podporovat?

V současné době spolupracujeme s NFOZP a Metropolitní univerzitou ohledně stáží handicapovaných studentů. Každoročně jsme účastníky veletrhu pracovních příležitostí „Bez bariér“. Komunikujeme s lokálními organizacemi napříč všemi regiony při náborech na pozice, které jsou vhodné mimo jiné pro handicapované osoby. Snažíme se pracovat na networkingu v této oblasti jak uvnitř KB, tak i navenek. Je před námi ještě dlouhá cesta, ale výzev se nebojíme. V této oblasti můžeme rozhodně více získat než ztratit.

Metropolitní univerzita hlásí: stážistů máme víc a víc!

Už v minulých číslech bulletinu jsme přinášeli informace o úspěšně se rozvíjejícím projektu pracovních stáží, který má pod křídly Metropolitní univerzita Praha v těsné spolupráci s několik dalšími institucemi. Patří mezi ně Nadační fond pro podporu zaměstnání zdravotně postižených.

Průběh projektu přibližuje PhDr. Petr Vyhnánek, prorektor pro studijní záležitosti, rozvoj a vnější vztahy na Metropolitní univerzitě Praha.

„Projektu se skutečně daří a mě je potěšením říci, že od zahájení jsme navázali partnerství s více než 40 zaměstnavateli, kteří mají skutečný zájem dát handicapovaným smysluplnou práci. A nezůstává jen u slov, jsme v kontaktu s více jak 50 osobami s handicapem, mnozí již pracovní stáž zahájili, ostatní s ní začnou v dohledné době. Zvyšuje se i zájem studentů dalších pražských vysokých škol, aktuálně jsou do projektu zapojeni kromě studentů MUP i studenti z Univerzity Karlovy (filosofická a právnická fakulta), České zemědělské univerzity, Vysoké školy obchodní, ČVUT a Vysoké školy ekonomie a managementu“

Zaměstnavatelé, zapojení do projektu, jsou profilovým průřezem celého pracovního trhu, komerčními firmami, působícími v oblasti bankovnictví, médií či reklamy počínaje, přes státní instituce, jakými jsou například pojišťovna VZP či Ministerstvo vnitra, až po neziskový sektor, k němuž patří i NFOZP. Přínosy jsou oboustranné: stážisté mají šanci poznat reálné nechráněné pracoviště, blízké svému zaměření, zaměstnavatelé mají zase možnost prozkoumat témata, spojená se zaměstnáním handicapované osoby. A výsledky tohoto spojení bývají pozitivní, stážisté často dostanou šanci na vyzkoušeném místě pokračovat i nadále v rámci standardního pracovního poměru.

Jedním ze stážistů je i Bc. Václav Uher, který působí na Ministerstvu vnitra:

„Pracuji na Odboru sociálního zabezpečení v oddělení správy datové základny. Na základě svých zkušeností v oblasti IT, zejména počítačové grafiky, mi byla svěřena tvorba nových interních stránek, které slouží jako informační servis pro pracovníky. Krom toho vytvářím nové logo odboru a další grafické podklady. Přijat mezi kolegy jsem byl velmi rychle i mile. Získal jsem důvěru ve svěřených úkolech a to je důležité. Velmi příjemný pracovní kolektiv mi vychází vstříc ve všem, co je třeba řešit. Prostory, kde pracuji, jsou plně bezbariérové, včetně sociálních zařízení a jídelny. V takovém prostředí bych beze sporu velmi rád zůstal na trvalý pracovní poměr“

Pan Uher si projekt pracovních stáží velmi pochvaluje a považuje jej za vynikající příležitost pro mladé lidi s handicapem, kteří se jejím prostřednictvím mohou připravit na následný plný pracovní proces. Oceňuje hlavně fakt, že na pracovišti se handicapovaní seznamují s různými agendami úřadu a učí se pracovat v kolektivu, což zvyšuje nejen jejich kompetenci, ale také důležité sebevědomí a pocit sounáležitosti.Se studenty/stážisty se setkal i sám ministr vnitra Martin Pecina, který na základě jejich poznatků zadal vypracování analýzy, jak by se daly všechny prostory Ministerstva vnitra upravit na bezbariérové.

Projekt je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita.

Loga

Seminář „Stáže zdravotně postižených studentů: šance pro ně i pro vás“ ukázal, kde má systém slabiny

Kde se setkává takové množství nadšených partnerů, jako je tomu právě v projektu pracovních stáží, organizovaných Metropolitní univerzitou Praha, tam je i prostor pro setkání a sdílení nápadů a zkušeností. 28.11. se přesně s tímto cílem uskutečnil v nádherných prostorách Komerční banky v pražských Stodůlkách seminář, na němž se sešlo více než 60 zainteresovaných: zástupců vysokých škol, partnerských firem, neziskových organizací i samotných stážistů.

Nikdo se rozhodně nenudil. Po úvodních slovech Petra Vyhnánka z Metropolitní univerzity Praha i Hany Potměšilové, ředitelky NFOZP, byli účastníci rozděleni do skupin. V jedné se sešli například všichni zástupci vysokých škol, v další neziskové organizace, v jiné zase komerční firmy, které na zaměstnávání stážistů spolupracují. V každé skupině byli kromě manažerského zastoupení přítomni také samotní stážisté a všichni společně odpovídali na otázky, týkající se vlastních zkušeností se zaměstnáváním zdravotně postižených. Vedle toho řešili i jeden společný úkol, obvykle zaměřený na zcela konkrétní problém, vycházející z praxe jednotlivých subjektů.

Seminář MUP
Seminář MUP

Jedna skupina po druhé následně své odpovědi v krátkých blocích prezentovala, účastníci se obvykle dozvěděli o nějaké té zkušenosti navíc i mimo rámec základních otázek. Jakkoli se prezentované zkušenosti lišily, jasné je jedno: všichni by uvítali více praktických informací o tom, jak handicapované zaměstnávat. Shoda panovala i v nutnosti vzdělávat personalisty a neustávat v přesvědčování managementu, který má v rozhodování o tom, zda handicapované zaměstnávat či ne, obvykle vedoucí slovo. Táhnou i pozitivní příklady, které je nutné dostávat do povědomí veřejnosti i vedoucích pracovníků ve firmách. „Zjistili jsme také například, že vysoké školy příliš aktivně se svými zdravotně postiženými studenty nepracují. I to je důvod, proč je důležité se pro projekty pracovních stáží spojovat například s portály jobs.cz a vysokoškoláci.cz, studentskými kluby či sdruženími, která studenti navštěvují. Bez toho se k aktivním zdravotně postiženým studentům, kteří mají o pracovní stáže zájem, s nabídnou pozic nedostaneme,“ předesílá jeden z konkrétních kroků Hana Potměšilová, ředitelka NFOZP a zároveň jedna z moderátorek akce.

„Mám velkou radost, že se seminář podařilo uskutečnit. Pevně věřím, že žádný účastník neodešel s pocitem, že by se nic nového nebo přínosného nedozvěděl a jsem si jist, že některé závěry se začnou brzy proměňovat v praktické kroky“ uzavírá Petr Vyhnánek

FIDES GROUP dalším hrdým majitelem ochranné známky Práce postižených


V rámci slavnostního Večera s Českou kvalitou, který pořádala 12.listopadu Rada kvality České republiky, předali zástupci NFOZP ochrannou známku Práce postižených chráněné dílně Fides Group. Ta se tak zařadila po bok dalších držitelů tohoto prestižního ocenění kvality práce zdravotně postižených.

Fides Group zaměstnává 170 osob se zdravotním postižením. Sídlí v Hostinném a provádí kupříkladu veškeré ruční práce, kompletace, opravné práce na součástech a výrobcích, balení, vážení, logistiku, montáž, demontáž, kontrolu, třídění, značení, skladování a to včetně prací na zakázku. Mimo to také provozuje depo, které se zabývá certifikovaným mytím veškerých přepravních obalů.

Společnost poskytuje své služby firmám převážně v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. Spolupracuje jako dodavatel mimo jiné s firmami AEG, Continetal nebo Siemens.

Fides Fides

Pilotní ročník originálního projektu Srdcerváči slaví úspěch a podpoří hned několik organizací v zaměstnávání zdravotně postižených

Logo Srdcerváči

První ročník originálního fundraisingového projektu, pořádaného Nadačním fondem pro podporu zaměstnávání zdravotně postižených s názvem Srdcerváči, slaví úspěch a naplňuje tak svůj smělý cíl vylepšovat komplexně situaci handicapovaných na trhu práce. Originálních dárky a zážitky, dostupné během tří měsíců ve speciálním e-shopu, pomohly spolu se zajímavě pojatou osvětovou kampaní nashromáždit prostředky ve výši 354 220 korun. Kromě těchto finančních prostředků úspěšné uchazeče podpoří také společnost Vodafone. Formou iniciativy Handicamp rozdá balíčky telekomunikačních služeb. Na začátku prosince byly pobídky rozděleny žadatelům v grantovém programu a všude, kam se dostaly, pomohou vylepšit podmínky pro smysluplnou práci zdravotně postižených.

Dárky a zážitky z on-line katalogu představoval veřejnosti tým pěti Srdcerváčů, jinak úspěšně pracujících osob s různorodým handicapem (jejich profily najdete na internetových stránkách projektu: www.srdcervaci.cz). Nadačnímu týmu se podařilo úspěšně oslovit celkem 175 dárců a nashromáždit 1314 dárků a 476 druhů zážitků. Jen samotné zážitky udělaly radost 534 lidem. Projekt oslovil i několik slavných osobností, které jej podpořili mediálně nebo přímo, například namluvením znělky. Věnovali také řadu skutečně speciálních dárků, které byly draženy prostřednictvím aukčního portálu Aukro. Trhákem se stala například podepsaná hokejka Jaromíra Jágra, ukulele Tomáše Kluse nebo tričko Usaina Bolta.

Získané prostředky byly na začátku prosince rozděleny mezi několik organizací. Do grantového řízení prošlo na základě kritérií deset žadatelů, prostředky byly rozděleny šesti z nich (detailnější informace v příloze). Podpora mířila k zajištění některých materiálních nákladů, nutných k vytvoření lepších podmínek pro práci handicapovaných. Výraznou částkou bylo také podpořeno rozšíření výroby u OSVČ se zdravotním postižením. Projekt tak splnil svůj záměr podpořit nejen komerční a neziskové organizace, ale i podnikatelské záměry osob s handicapem, mířící jak k rozvoji jejich vlastní samostatnosti, tak k aktivnímu budování budoucích míst pro handicapované zaměstnance.

„Všem žadatelům, tedy i těm, na které nezbyla přímá finanční podpora, se dostane odborných konzultací pro rozvoj podnikání, mediální prezentace nebo různorodé možnosti žádat o podporu z jiných zdrojů. Nikdo tak z grantového řízení neodchází s prázdnou. Naším cílem je poskytnout odbornou podporu všude, kde jen budeme moci,“ dodává Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání zdravotně postižených.

Projekt přivítal i jeho hlavní partner, společnost ČSOB. „Myšlenka projektu Srdcerváči nás zaujala ze dvou důvodů. Je v souladu s konceptem individuálního dárcovství a odpovědnosti, který se snažíme v české společnosti rozvíjet. Zároveň se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením, tedy skupinu lidí, které chceme oslovit jako potenciální zaměstnance,“ objasňuje důvody, proč banka projekt podpořila, Alena Králíková, manažerka společenské odpovědnosti ČSOB.

„Důležité je ukázat, že lidé s postižením mohou být nejen zaměstnanci, ale dokonce i podnikateli, kteří dávají práci ostatním,“ doplňuje Přemysl Filip, Senior manažer společenské odpovědnosti Vodafonu a pokračuje: “Na základě pozitivní reakce veřejnosti vidíme, že se to povedlo.“

Projekt Srdcerváči naváže na svůj letošní úspěch příští podzim. Do té doby mají lidé možnost stát se Srdcerváči, tedy těmi, kteří se rvou za možnost handicapovaných plnohodnotně pracovat, například nákupem trička či designových předmětů Boa Design. Některé originální dárky a zážitky se budou dražit také na Plese v Opeře 2014.

Srdcerváči foto

Nový výklad Ministerstva práce a sociálních věcí k problematice náhradního plnění

Stanovisko k plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením lze dle ustanovení § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti plnit odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (OZP). Pokud je zboží odebráno od jiného subjektu, než od zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, není možné takovou dodávku pro účely plnění povinného podílu započítat.

Po nabytí účinnosti zákona o zaměstnanosti začali někteří zaměstnavatelé přistupovat na tzv. přefakturaci. Jedná se o postup, kdy se přes subjekty, zaměstnávající více než 50 % OZP, přefakturují výrobky či služby, kdy podíl práce zaměstnanců se zdravotním postižením je velmi sporný.

Příklad: Firma nakoupí v daném kalendářním roce potřebnou výpočetní techniku od specializovaného dodavatele, který však požadovanou dodávku dodá prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnávajícího více než 50 % OZP.

Možnost plnit povinný podíl odebíráním výrobků od zaměstnavatelů, specializujících se na zaměstnávání OZP, byla do zákona o zaměstnanosti zavedena se záměrem podpořit odbyt výrobků zaměstnavatelů OZP a tím zvýšit zaměstnanost této cílové skupiny. Případy (způsoby plnění), které zaměstnanost OZP nezvyšují, jsou v rozporu s účelem, sledovaným právní úpravou.

Logo MPSVVzhledem k výše uvedenému a zejména k praktickým poznatkům o některých formách plnění povinného podílu, kdy dochází k odchýlení od smyslu a cíle právní úpravy obsažené v § 81 odst. 2 písm. b) a odst. 3 zákona o zaměstnanosti, připraví MPSV zpřesnění právní úpravy této problematiky tak, aby byly vyloučeny pochybnosti o tom, za jakých podmínek je možné plnit tzv. povinný podíl prostřednictvím odebírání výrobků a služeb.

V současné době jsou realizovány kontroly ze strany Státního úřadu inspekce práce, zaměřené na danou problematiku, přičemž v případě, kdy dojde k porušení právních předpisů, je takové jednání sankčně postihováno včetně případného předávání podnětů dalším orgánům (živnostenské úřady, finanční úřady, orgány činné v trestním řízení).

Poslední aktualizace zákonné úpravy z 31.10.2013 je k dispozici na:

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/vyklady/navrh_stanoviska_pgf_81_2

Webová kalkulačka pomůže s vyčíslením finančních přínosů zaměstnávání OZP

Zaměstnavatel, který by si chtěl spočítat ekonomický rozměr zaměstnání zdravotně postiženého pracovníka, tak může učinit v nové webové kalkulačce. Vznikla pod křídly projektu „Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem(CSR) ve vztahu k zaměstnanosti OZP na volném trhu práce“, financovaného Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost EU. V pilotním provozu ji otestovali zástupci největších zaměstnavatelů na otevřeném trhu práce v ČR.

Grafické řešení kalkulačky se snaží vytvořit přehledné, uživatelsky přívětivé prostředí. Ovládání je intuitivní se systémem volitelné nápovědy. Uživatel na začátku výpočtu zadá požadované vstupní údaje (počet zaměstnanců, počet zaměstnanců se ZP, předpokládaná výše daně z příjmu pro uvažované období). Kalkulačka mu automaticky vyčíslí povinnosti, vyplývající pro uvažovanou firmu/organizaci ze zákona o zaměstnanosti a sankce za jejich neplnění. Následně nabídne možná řešení formou zaměstnání nových OZP nebo možnost využití náhradního plnění. Po vložení hodnot počtu nových zaměstnanců OZP, o jejichž zaměstnání firma uvažuje, kalkulačka vyčíslí celkový finanční přínos pro firmu nebo organizaci ve struktuře: zákonem stanovené nárokové částky, nenárokové částky, jejichž přesnou výši určuje místně příslušné pracoviště Úřadu práce ČR (v této části kalkulačka používá částky průměrné a obvyklé) a celkový předpokládaný finanční přínos vč. úspory na dani z příjmu.

Kalkulačka je určena především pro strategické rozhodování a motivaci zaměstnavatelů, nikoli pro účetní evidenci. Protože má finanční podpora zaměstnávání OZP ze strany státu kromě zákonem pevně stanovených podpůrných mechanismů i několik dalších složek, jejichž výše se řídí konkrétními okolnostmi jednotlivých případů, nemůže bohužel kalkulačka v samotném principu nahradit přesné výpočty podle zákona o zaměstnanosti a souvisejících předpisů. V části, zahrnující zákonně nenárokové složky, pracuje ale s hodnotami obvyklými, takže pro rychlou orientaci při základním manažerském rozhodnutí je plně použitelná a dostačující. Hodnota průměrné měsíční mzdy za 1. – 3. čtvrtletí, od které se odvíjí limity náhradního plnění a výše sankcí za neplnění povinného podílu zaměstnávání OZP, je momentálně platná do konce roku 2013. Pro následující roky bude v on-line verzi kalkulačky tato hodnota průběžně aktualizována.

Kalkulačka neřeší problematiku firem nebo organizací, které zaměstnávají více než 50% OZP. Je určena pouze pro subjekty, působící na volném trhu práce.

Vyzkoušejte kalkulačku i v podmínkách vaší firmy nebo organizace. Webovou verzi je možno používat on-line na adrese: http://www.spcsr.cz/kalkulacka2.

Manuál pro zaměstnávání OZP na volném trhu práce

Jedním za dalších výstupů projektu „Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR) ve vztahu k zaměstnanosti OZP na volném trhu práce“, financovaného Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost EU, je ucelený Manuál pro zaměstnávání OZP na volném trhu práce. Sloužit má hlavně jako praktická příručka pro zaměstnavatele, kteří se rozhodují, zda přijmout zaměstnance s handicapem.

Počínaje tímto číslem Bulletinu vám postupně přineseme pět článků, které vycházejí z obsahu tohoto komplexního materiálu. Jeho plnou verzi si můžete stáhnout na webových stránkách projektu: http://www.spcsr.cz/manual-plna-verze

Jak souvisí společenská odpovědnost firem (CSR) a zaměstnávání OZP na volném trhu práce

T. Sokolovský, CVIV Ostrava

Společenská odpovědnost firem v současném pojetí představuje vzájemně provázaný soubor činností a postupů, které jsou nedílnou součástí řídící strategie podniku v oblasti sociální, environmentální a ekonomické a jsou realizovány nad rámec zákonných povinností v zájmu zlepšení životních podmínek společnosti. Tuto vícerozměrnost společenské odpovědnosti nově definuje Evropská unie jako „odpovědnost podniků za dopad jejich činnosti na společnost.“

Koncepty firemní společenské odpovědnosti obvykle vycházejí z oblastí environmentální nebo udržitelného rozvoje, nejčastěji bývají jakousi „vizitkou“ společenské odpovědnosti podnikání. Jsou víc vidět, trend je pochopitelný. Neprávem zanedbávaný je sociální pilíř, který vyžaduje komplexnější pojetí, zato však obsahuje značný potenciál pro rozvoj lidských zdrojů, stejně jako vnitřních i vnějších vztahů firmy, využitelných i pro budování sociální přidané hodnoty a zlepšování tržní pozice v budoucnosti. Nemusí se zdaleka jednat jen o etické chování, charitu a dobrovolnické aktivity.

Lidé se zdravotním postižením, potenciální zaměstnanci, jsou typickou skupinou osob, znevýhodněných na trhu práce. Pamatuje na ně i zákon. Ukládá zaměstnavatelům plnění solidární povinnosti, podporující jejich vstup do zaměstnání. Plnění této povinnosti je ale z mnoha důvodů spojeno s řadou problémů systémového charakteru. Zaměření na tuto kategorii znevýhodněných osob je reprezentativní možností pro ověření přínosu sociálního pilíře CSR (SP CSR). Praxe ukazuje, že podobně lze vyjít vstříc i dalším kategoriím znevýhodněných osob na trhu práce, například osobám 55+, osobám v rámci etnické diverzity, sexuální diverzity i v rámci dalších menšin.

Vazba mezi CSR a zaměstnáváním OZP zvyšuje potenciál nové odpovědné konkurenční schopnosti firem tím, že:

1) podporuje diverzitu ve formě integrace OZP a jejich potenciál na trhu práce;

2) přispívá k vytváření nových tržních příležitostí v oblasti výrobků i služeb, které jsou zpřístupněné a navrhované jak pro OZP, tak i pro další znevýhodněné skupiny osob na trhu práce, což je významný faktor řešení problémů stárnutí obyvatel v EU;

3) významně podporuje inkluzivní společnost, ve které je zapojení OZP do trhu práce klíčový faktor, když vnímá sociální inovace jako důležitou součást rozvoje;

4) zaměstnávání OZP je součástí CSR, kterou v rámci organizační kultury zahraniční „matky“ zavádějí jejich české „dcery“.

O zaměstnávání OZP bylo řečeno mnohé. Od nekritických proklamací až po zkušenosti zklamaných zaměstnavatelů pod heslem „nikdy více“. Aktivity sociálního pilíře jsou diverzifikovány: od pružných forem zaměstnávání, přes péči o matky s dětmi v předškolním věku až po rovné příležitosti na pracovišti.

Součástí sociálního pilíře jsou však také následující aktivity: zaměstnávání OZP, firemní filantropie a dobrovolnictví, vztahy se stakeholdery a diverzita na pracovišti. Pokud tyto aktivity propojíme do tzv. „návodu k použití“ formou prakticky využitelného manuálu, vznikne zajímavý synergický efekt, kdy kromě „návodu k použití“ v podobě popisu formy a obsahu konkrétních kroků, jak postupovat při zaměstnávání OZP, jak postupovat při aktivitách firemní filantropie a dobrovolnictví, jak na vztahy se stakeholdery i jak přistupovat k naplňování principů diverzity na pracovišti, dostává uživatel i nástroj k simulaci ekonomických přínosů ze zaměstnávání OZP pro svoji firmu. Je dostupný na www.spcsr.cz/kalkulacka2.

Právě propojení vybraných aktivit sociálního pilíře CSR do manuálu umožňuje tyto dříve izolované a intuitivně využívané činnosti zapracovat zaměstnavatelům na volném trhu práce do firemních strategií a firemní organizační kultury. Zatímco u velkých zaměstnavatelů je tato činnost „de jure“ i „de facto“ předmětem jejich profesionálního zájmu, u malých a středních firem s počtem zaměstnanců vyšším než 25 osob na volném trhu práce nepatří k firemním prioritám. Je v zájmu jak osob se zdravotním postižením, tak v zájmu i firem samotných stávající stav změnit.

Projekt „Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR) ve vztahu k zaměstnanosti OZP na volném trhu práce“ nabízí ucelený, přehledný a prakticky využitelný Manuál o aplikaci principů CSR v oblasti lidských zdrojů.

V tomto materiálu se snažíme důsledně vycházet z potřeb a požadavků praxe a nabídnout odpovědi na tyto otázky:

  • Co je obsahem sociálního pilíře CSR?
  • Kdo jsou osoby se zdravotním postižením a jaká může být jejich role ve vašem podniku?
  • Kolik to bude stát a jaký můžete očekávat ekonomický přínos?
  • Jak postupovat a na co nezapomenout.
  • Jaká specifika jsou spojena s uplatněním nejčastějších druhů zdravotního postižení.
  • Jak lze spojit v sociálním pilíři CSR zaměstnávání OZP s filantropií a dobrovolnictvím.
  • Jak komunikovat se stakeholdery (zainteresovanými partnery) a s vnějším prostředím.

Přínos zaměstnávání OZP pro tržní pozici firmy

Transparentní a systematické začleňování OZP do týmů spolupracovníků může podle zkušeností autorů ovlivňovat:

  • posílení transparentnosti a důvěryhodnosti firmy z pohledu subjektů a osob zainteresovaných na činnosti firmy - „stakeholderů“;
  • vyšší přitažlivost pro investory i pro vlastní zaměstnance;
  • budování reputace a z ní vyplývající silné pozice na trhu;
  • odlišení od konkurence, zviditelnění „značky“ pro spotřebitele;
  • zvýšení produktivity práce a loajality zaměstnanců;
  • zvýšení obratu;
  • zvýšení nabídky a kvality produktů či služeb;
  • posílení know-how i image firmy.

Vytváření podmínek a zaměstnávání osob se ZP v podniku je etické, sociálně odpovědné. Stále víc takových odpovědných podnikatelů, často i velkých a známých firem, se zajímá o tuto možnost, zpravidla ve spojitosti s budováním image sociálně odpovědného podniku, který zvyšuje jejich prestiž, hodnotu značky, tedy i konkurenceschopnost. Zapojení zaměstnaných OZP do vývoje produktů firmy může otevírat cestu k novým segmentům zákazníků. Počínaje využitím podnětů a námětů, až po přímé zapojení OZP do vývoje produktů se zaměřením na specifické potřeby zákazníků z řad OZP.

Kateřina Valdová: „Nemoci se nemá smysl poddávat“

Kateřina Valdová

Jmenuji se Kateřina Valdová, je mi 28 let a životem mě provází lupus. Začalo to, když mi bylo sedmnáct. Pamatuji si to přesně, tehdy byly v Praze povodně a nedalo se dostat na kliniku, kde mi měli říct diagnózu. Bylo to trochu komplikované, ale nakonec se to podařilo. Diagnóza však nezněla úplně lichotivě. Hlavně proto, že byla úplně neznámá. Lupus? Ok a co to je? Bylo – a pořád je – složité získat o nemoci informace, které by jasně vysvětlily, o co vlastně jde.

Teď, po jedenácti letech, si to „vygooglujete“ rychleji, než byste mrkli: „Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou srdce, klouby, kůže, plíce, cévy, ledviny a centrální nervový systém (CNS). Při autoimunitních onemocněních tělo vyrábí protilátky proti vlastním buňkám, tkáním a orgánům. Proč se to děje, se zatím nepodařilo objasnit. Shrnuto podtrženo, tělo se brání samo proti sobě. Pro nemoc pravděpodobně existuje genetická dispozice, která se může nebo nemusí projevit a když se projeví, reaguje tím tělo např. na vleklou nemoc, velký stres, prostě na nějakou netypickou situaci. Nejhorší je ale asi pro všechny pacienty jeho individualita. Každý jsme jiný, každému svědčí něco jiného, někdo má postižené jen ledviny, někdo jen klouby, někdo má jen vyrážku. Co nás ale spojuje, je většinou únava, která se vyskytuje, kdy chce a přepadává v nejnevhodnějších chvílích; jeden den ráno jste svěží a mohli byste obejít svět, druhý den se sunete z postele a očima posouváte ručičky hodin zpět do noci.

Když jsem se dozvěděla svoji diagnózu, chodila jsem na střední školu a během ní mi lupus „zpříjemňoval“ život jen červenou vyrážkou v obličeji, která se táhla přes obě tváře a nos a s trochu představivosti jste v ní viděli tvar motýla. Šlo snad o nejtypičtější znak nemoci: motýlovitě červenou vyrážku přes obličej.

Ve chvíli, kdy jsem se nedostala na VŠ, jsem se rozhodla odejít z Prahy do Podkrkonoší, na místo, kde jsem trávila všechny prázdniny. Měla jsem tu vztah a hlavně jsem měla kam jít. Po počátečních nezdarech jsem si našla práci, ale jak se ukázalo, nebyla pro mě (a pro mou nemoc) úplně nejlepší. Stres a nový režim způsobily, že se nemoc začala aktivovat a vyústila ve čtvrt roku po nemocnicích, kde se naštěstí postupně podařilo vše ustálit. Tehdy bylo ale jasné, že do téhle práce se vrátit nemůžu. Zažádala jsem o invalidní důchod, ten mi byl přiznaný a víc než rok jsem byla doma. Začala jsem vyhledávat různé brigády a pomoci, hlavně proto, abych nebyla doma. A pak se objevila možnost nastoupit na pozici, kde jsem dnes: do Místní akční skupiny Království – Jestřebí hory, o.p.s., kde se starám především o její propagaci. Píšu zprávy, fotím, točím reportáže, pořádám akce a podílím se na projektech, které o.p.s. realizuje. Jsem zaměstnaná jako invalidní důchodce, zaměstnavatel mi vytvořil speciální pracovní místo, dotované z podpory úřadu práce. Bez jeho podpory by si nezisková organizace těžko mohla dovolit mě platit. Práce mě popostrčila i v dalších věcech – především jsem se rozhodla znovu studovat a příští rok bych měla dokončit bakalářské studium.

Práce mě baví, dostala mě mezi lidi, naučila jsem se spoustu nových věcí, ale hlavně „nesedím doma“. Zaměstnavatel ví o tom, že čas od času potřebuji doma přeci jen zůstat, že někdy je nutný individuální plán. Pracovat mohu naštěstí i z domova. Myslím si, že jsem v práci důležitou součástí kolektivu. Pro nemocného člověka je nesmírně důležité mít ten pocit, že i přes svůj handicap je platným a nepostradatelným článkem a že ho ostatní potřebují.

Jsou věci, které vám nemoc bere, ale jsou i věci, které vám přinese. Především kontakty na podobně nemocné lidi. Na Facebooku existuje skupina, kam se přidávají lidé s lupusem, společně si organizují setkání. V květnu 2013 vznikl Spolek Lupus ČR, který by se měl věnovat především osvětě. Společně bychom chtěli alespoň to, aby pacienti s lupusem (a každý máme takovou zkušenost) přestali narážet v ordinacích lékařů na nevědomost.

Dnes mě kromě jiného omezují hlavně kyčle, postižené artrózou tak, že už jen nějakým zázrakem nebylo nutné je postupně obě vyměnit. Ale pořád je to jen nepatrný zlomek toho, co by mohlo být špatně. Je jasné, že nemoc život člověka vždycky změní. Je to tisíc drobností, které vám překážejí v tom, abyste si mohli říct, že všechno je OK, od toho, že nedoběhnete autobus, přes to, že si nekoupíte boty, co by se vám líbily, protože se prostě neohnete tak, abyste si je zapnuli. Poddat se tomu ale nemá žádný smysl. Nemocný člověk si víc uvědomuje, že nic není zadarmo a jak jsou některé věci složité; nemoc vám přenastaví priority, ať se snažíte sebevíc. Ale i právě proto možná dokáže nemocný člověk mnohem víc než ten zdravý.

Tip na výrobek z www.srdcervaci.cz

Tip na výrobek z www.srdcervaci.cz